Kdo pracuje, má nárok na mzdu nebo plat za svůj výkon. Bohužel ne všichni zaměstnavatelé dodržují tento jednoduchý princip: někteří šéfové platí pozdě, jen částečně nebo vůbec ne. Zaměstnanci se však mohou bránit, pokud jim jejich mzda nebo plat nebyly vyplaceny. Aby bylo možné efektivně uplatnit nároky, existují různé právní možnosti – zde přehled .
Zaměstnavatel je povinen převést mzdu nebo plat zaměstnance včas v konkrétní den v měsíci. Ten je bu´d přímo určen v pracovní smlouvě – pokud ale není, považuje se za něj poslední den v měsíci. Pokud tak neučiní a překročí datum splatnosti, dostává se do tzv. “prodlení” s platbou vůči zaměstnanci. Do tzv.prodlení se tak zaměstnavatel dostává automaticky, pro to zaměstnanec nemusí dělat vůbec nic.
K tomu, aby nastalo tzv.”prodlení platby mzdy”, musí být zaměstnavatel ten, kdo je zodpovědný za neobdržení odměny nebo platu. V případě, když je na vině např.banka (dlouhé doby převodu) nehovoříme o mzdovém selhání. V takovém případě nemůže pracovník dělat nic jiného, než si najít rychlejší banku. Myslete přitom i na to, že pokud máte české konto, je nejen někdy doba převodu ještě delší než v tuzemsku a navíc vám plat může přijít zkrácený o výši poplatku.
Mzda nebo plat není zaplacena: V jakém termínu musíte jednat?
Pokud zaměstnavatel nezaplatí žádné mzdy nebo přinejmenším neplatí již delší dobu, jsou pracovníkům k dispozici různé právní nástroje, aby získaly své peníze.
Za prvé, musíte vědět, že musíte jednat rychle, pokud chcete požadovat platbu za mzdu nebo plat. Zaměstnanecké či kolektivní smlouvy mohou zahrnovat období, ve kterém zaměstnanec může vymáhat své nároky vyplývající z pracovního poměru, včetně odměny od zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec tyto lhůty splní, může ztratit nárok na nevyplacené mzdy nebo platy. Proto tedy rychle zjistit, zda vase pracovní smlouva neobsahuje podobné řízení, abyste něco nepromeškali.
V závislosti na termínech obsažených v pracovních nebo kolektivních smlouvách se musí pracovník odvolat proti zpoždění platby do tří, nejpozději však do šesti měsíců a požádat o vyplacení mzdy nebo platu od zaměstnavatele.
Co dělat, pokud zaměstnavatel nezaplatí mzdu nebo plat?
1. Vyzvěte zaměstnavatele, aby plat či mzdu zaplatil
Ve výše uvedených lhůtách musíte nejprve vyzvat zaměstnavatele, aby plat nebo mzdu vyplatil a to nejlépe písemně. Dopis by měl obsahovat výši nezaplacené mzdy nebo platu a lhůtu, do které musí být převedena.
2. Zaměstnavateli vyslovit napomenutí
Pokud zaměstnavatel na tento dopis nereaguje a pokud i nadále dluží plat či mzdu, měl by zaměstnavatel od vás obdržet napomenutí, opět nejlépe písemné. Napomenutí je nejen silnou hrozbou, ale také předpokladem ukončení pracovního poměru s okamžitou platností z důvodu trvalého selhání platby (viz níže).
3. V případě opožděné platby podejte žalobu na pracovním soudu
Pokud ani žádost o platbu, ani varování nevedou k tomu, že dostanete své peníze, měli byste podat žalobu na pracovněprávní soud. Žaloba se týká hrubého platu a měla by být podána na příslušném pracovním soudu (je obvykle uveden v pracovní smlouvě). Ten, kdo podává žalobu u pracovního soudu, by se měl zároveň v nejlepším případě obrátit o pomoc i na právníka.
Rozsudku, týkajícího se nároků mzdy, můžete docílit poměrně rychle. Z právního hlediska se obvykle jedná o rozsudek za “neplnění (povinnosti)”. Rozhodnutí o neplnění nastávají vždy, když se žalovaný zaměstnavatel neobjeví u soudu. Takové rozsudky obsahují tzv. vymahatelné tituly, s nimiž může zaměstnanec nebo jeho advokát pověřit soudní vymahatele, aby účet zaměstnavatele obstavil.
Paušály za zpoždění výplaty mzdy nebo platu: 40 EUR za pozdní vyplacení mzdy či platu
Od 30. června 2016 existuje ze zákona nárok na paušální náhradu škody ve výši 40 EUR v případě pozdního vyplacení mzdy. Tato částka náleží zaměstnanci i při každé opožděné platbě, dokonce I v případě částečné platby (kdy nedostanete mzdu celou, ale jen část). Cílem tohoto nařízení je donutit zaměstnavatele platit včas. Vymáhání tohoto paušálu je naprosto nezávislé od toho, jestli zaměstnavatele žalujete nebo ne. Tuto paušální částku můžete vyžadovat kdykoliv i bez cesty na soud.
Pokud zaměstnavatel neplatí včas, je v prodlení od prvního dne neobdržení platby. Předchozí napomenutí ze strany zaměstnance není v tomto případě nutná.
Stejně jako všechny nároky vyplývající z pracovního poměru může být i tento nárok promlčen. Takže pokud jej chcete využít, neměli byste čekat příliš dlouho.
Mimochodem, kromě nároku na paušální odškodnění 40€ za nevyplacení mzdy máte nárok na úroky. Od okamžiku prodlení musí zaměstnavatel platit i úroky z prodlení ve výši 4,87 procent navíc k vašemu skutečnému platu. Musí se dbát pouze na to, že úroková sazba je myšlena na rok – a musí se tedy přepočítávat na dny.
Příklad: Na konci měsíce má zaměstnanec obdržet plat 1000 EUR. Desátého dne následujícího měsíce plat stále nebyl vyplacen, současná úroková sazba činí 4,87% p.a. Výpočet bude nyní následující: 4,785 z 1000 EUR činí 48,70 EUR. Tato roční úroková sazba nyní musí být dělena 365, aby získala úroky z prodlení za den - v tomto případě 13 centů. Po desetidenním zpoždění vzniká tedy nárok za nedoplatky ve výši 1,30 centů.
Na první pohled je to možná málo. Ale po delší dobu (a při vyšší platové částce) mohou vzniknout značné sumy. Nad tím, zda je vhodné si nárokovat tyto úroky z prodlení, se musí zaměstnanec zamyslet sám. V zásadě určitě neulehčuje budoucí pracovní poměr, pokud zaměstnanci trvají na jednorázovém vymáhání úroků při první pozdní platbě platu či mzdy. Pokud ale například již víte, že pracovní poměr končí, není nic špatného, když nárokujete úroky z prodlení.
Musíte jít do práce, pokud zaměstnavatel neplatí?
Do zaměstnání nemusíte jít, pokud zaměstnavatel nezaplatí plat nebo mzdu. Tak je tomu přinejmenším v případě, že je zaměstnavatel v platbách značně pozadu. Pracovní soudy považují za “významné” zpoždění platby nejméně dva měsíce bez peněz. Po dvou měsících má pracovník právo na “zdržení se (práce)”
Každý, kdo si přeje využít tohoto práva, musí však brat na vědomí, že musí nejprve písemně informovat zaměstnavatele, že uplatňuje své právo na zdržení se (práce), jinými slovy musíte zaměstnavatele upozornit, že pokud nezaplatí, již nepřijdete od určitého data do práce.
Zaměstnanci mohou dokonce ukončit pracovní poměr s okamžitou platností, pokud neobdrží platbu mzdy či platu. Zaměstnavatel musí být na toto zaměstnancem předem písemně upozorněn. Ukončení pracovního poměru s okamžitou platností je legitimní pouze tehdy, pokud je zaměstnavatel ve “významném” zpoždění plateb (viz výše – 2 měsíce zpoždění).
Každý, kdo chce ukončit pracovní poměr s okamžitou platností by měl konzultovat svůj úmysl s úřadem práce. To je velmi důležité, protože obvykle jsou zaměstnanci, kteří podají (nebo dostanou) výpověď s okamžitpou platností, trestáni 3-měsíční blokádou podpory v nezaměstnanosti. Navíc pro české pendlery nastává jiný problem a to ten, že bez německého bydliště nemohou být vůbec registrováni na německém úřadu práce. Německým občanům, nebo těm, kteří mají v Německu bydliště, totiž pracovní úřad může na žádost vyplácet podporu v nezaměstnanosti už ode dne, kdy jim nedorazila výplata (jakožto náhražku mzdy). Tuto možnost ale pendleři s českou adresou nemaji, ti se o svou podporu v nezaměstnanosti musí hlásit na pracovním úřadě v České republice v místě bydliště.
Pro ty, kteří mají bydliště v Německu (alespoň jedno z bydlišť musí být hlášeno v Německu) je možnost vyplácení pracovní podpory již v době, kdy jste ještě zaměstnanáni, ale zaměstnavatel nevyplácí mzdu.
Co se stane v případě platební neschopnosti, tzv.insolvence zaměstnavatele?
Speciálním případem neplacení mzdy nebo platu je situace, kdy se zaměstnavatel dostal do insolvence. Podmínkou je zde již vyhlášení insolvence – tu provádí insolvenční soud a firmu v ten moment přebírá insolvenční správce, jehož povinnost je vás o insolvenci informovat.
V tomto případě vám mzdu, která nebyla 3 měsíce před vyglášením insolvence zaplacena, vyplácí pracovní úřad. O tyto peníze je nutno si zažádat, automaticky bohužel nedostanete nic. Tudíž je nejlepší v tomto případě navštívit místní pobočku pracovního úřadu a zažádat o Insolvenzgeld (pozor, kdo v roce pobírá Insolvenzgeld, má povinnost za tento rok odevzdat daňové přiznání)! Na Insolvenzgeld máte nárok i s českou adresou!
Dluží-li vám zaměstnavatel vice než 3 měsíce, musíte zbytek peněz nahlásit přímo insolvenčnímu správci do tzv.insolvenční masy. Bohužel, peníze z insolvenční masy se obvykle rozdělují až po 2-5 letech, kdy se insolvence definitivně uzavírá a pokud v insolvenční mase nic není, může se vám stat, že tyto peníze už nikdy neuvidíte. Proto je důležité vždy jednat rychle.