Kurzarbeit alias zkrácená pracovní doba ...

V současné době se začínají ozývat zaměstnanci, kterým byl nabídnut k podpisu souhlas s tzv.Kurzarbeit – zkrácenou pracovní dobou.

 Vetšina pendlerů tento pojem ještě nezná a neví, co jejich souhlas s Kurzarbeit může mít za následky a co obnáší, proto jsem si zde dovolila přeložit článek IG Metall – odborového svazu – s informacemi pro zaměstnance.

 

 Co je to Kurzarbeit – zkrácená pracovní doba?

 Zkrácená pracovní doba znamená: zaměstnanci pracují méně hodin než obvykle a než je stanoveno v jejich pracovní smlouvě. Důvody mohou být různé. Dosud byla zkrácená pracovní doba většinou využívána v době hospodářského útlumu, kdy chybí zakázky a nebo se snižuje produkce, zaměstnavatel ale nechce zaměstnance propouštět. Nyní se také má využít kvůli Corona viru. Zkrácená pracovní doba může být vyhlášena pro celou firmu, ale také jen pro určité části firmy jako produkce, odbyt atd..

 

KDO SMÍ VYHLÁSIT KURZARBEIT A JAK?

Kurzarbeit smí vyhlásit pouze firma - tudíž to není nic, o co můžete vy žádat jakožto zaměstnanec a privátní osoba. Firma musí německému pracovnímu úřadu taky předložit důkazy, že Kurzarbeit vyhlásit musí - tzn. že její zakázky rapidně poklesly a ohrožují existenci firmy a zaměstnanců a nebo že větší část zaměstnanců nemůže přijít do práce kvůli právě teď aktuální epidemii. Není to tedy nic, o co si žádáte vy a vyžaduje to trochu delší přípravu, nejde to ze dne na den. Je to prostředek státu, jak zamezit likvidaci podniků v době krize a má pro všechny strany výhdy, ale i nevýhody - všechny nevýhody jsou ale menší než insolvence firmy a ztráta pracovních míst všech zaměstnanců.

 

A navíc pozor: když firma žádá o Kurzarbeit, pracovni úřad posuzuje jednotlivě i zaměstnance a jejich pracovní konta - a pokud se zjistí, že plno zaměstnanců ve firmě má stále ještě hodně nevybrané staré dovolené nebo hodně přesčasů, může to vést k zamítnutí. proto firmy většinou před žádostí o Kurzarbeit mohou nutit zaměstnance vybrat si starou dovolenou a nebo přesčasy. A do toho vás firma skutečně smí donutit - čili nařídit vám zůstat doma a vybrat staré dovolené a nebo přečasy. 

Poznámka: neznamená to ale, že agentury mohou stáhnout vaše časové konto - to je něco trochu jiného než dovolená a přesčasy. Rozhodně vaše časové konto nesmí do mínusu z těchto důvodů!

 

 

Na co má vliv Kurzarbeit?

 Ve finanční a hospodářské krizi v letech 2008/2009 se ukázalo, že zkrácená pracovní doba je silným nástrojem na trhu práce. Zaměstnanost a know-how zůstanou takto zachovány. A když ekonomika znovu narůstá, společnosti tak mohou rychle zvýšit svou produkci. Pro zaměstnance však zkrácená pracovní doba znamená ztrátu na mzdě. IG Metall požaduje, aby zaměstnavatelé snížili tuto mezeru v odměňování vyplácením dodatečných plateb za krátkodobé pracovní dávky. Např. V Bádensku-Württembersku je to již uvedeno v kolektivní smlouvě. Podnikové rady mohou také sjednat odpovídající dohody.

 

Česky řečeno – vyhlášení Kurzarbeit má předejít tomu, aby firma začala propouštět zaměstnance – radši je nechá doma a nebo jim zkrátí pracovní dobu a požádá stat o pomoc. Zaměstnanci si udrží práci, bohužel ale tratí část mzdy – pořád ale lepší než přijít o práci úplně. Má-li vaše firma smlouvu s odbory, je dost pravděpodobné, že bude vyplácet nadstandardní dávky, čili příspěvky ke Kurzarbeit. Řiďte se tedy vaší smlouvou a tarifními smlouvami, které má váš zaměstnavatel. Pokud nevíte, jaké má váš zaměsnavatel tarifní smlouvy, zeptejte se, zaměstnavatel má povinnost vás informovat.

 

 Co je to Kurzarbeitergeld – čili dávka ve zkrácené pracovní době?

 Kurzarbeitergeld je dávka v nezaměstnanosti. Zaměstnanci ve zkrácené pracovní době vydělávají méně nebo mzdy mohou být dokonce úplně eliminovány, s krátkodobou prací „nula“. Krátkodobá kompenzace práce (KuG) alespoň částečně kompenzuje mínus.

 

Kolik je příspěvek na zkrácenou pracovní dobu?

 Krátkodobý pracovní příspěvek se počítá na základě čisté ztráty na výdělku. Obecně nahrazuje zhruba 60 procent čisté ztracené mzdy. Pokud v domácnosti žije alespoň jedno dítě, je krátkodobá pracovní dávka přibližně 67 procent ztracené čisté mzdy. Při výpočtu se nepoužívá „normální“ čistá mzda ze mzdy, ale tzv. paušální čistá odměna. Pracovní úřad k tomuto nabízí pomocnou tabulku zde…

 

Česky řečeno: kdo chodí stale ještě do práce, ten dostane skutečně odvedenou práci taky 100% zaplacenou od zaměstnavatele – od státu pak dostává kompenzaci ušlé mzdy ve výši 60% (bezdětní zaměstnanci) a nebo 67% (s dětmi).

 Kdo je firmou poslán domů úplně, ten dostává od státu 60 nebo 67 procent mzdy – v podstatě stejně, jako kdyby byl nezaměstnaný.

 

Co je nového ve výhodách zkrácené pracovní doby v roce 2020?

 Federální vláda mění v této době pravidla pro Kurzabeit kvůli viru korony. Předpokládá se, že krátkodobé pracovní výhody budou vypláceny, pokud už aspoň deset procent zaměstnanců ve společnosti utrpí ztráta výdělku nejméně 10 procent. I pracovníci propůjčení z agentur mohou pobírat dávky za zkrácenou pracovní dobu. Krátkodobá práce je možná, aniž by konta pracovní doby (Zeitkonto) předem spadly do mínusu. Agentura práce (pracovní úřad) hradí zaměstnavateli příspěvky na sociální zabezpečení.

 

 Jak dlouho se vyplácí krátkodobá pracovní dávka?

 Agentura práce vyplácí dávky za zrácenou pracovní dobu až 12 měsíců. Spolková vláda může zákonem prodloužit období vyplácení až na 24 měsíců.

 

 Mohou zaměstnavatelé práci na kratší dobu přikázat?

 Krátkodobá práce zasahuje do povinností zaměstnavatele (plat) stejně tak jako do povinností zaměstnance (pracovní výkon). Firmy proto nemohou jednoduše zavést zkrácenou pracovní dobu jednostranně – čili bez souhlasu zaměstanců. V podnicích se zaměstnaneckou radou musí být toto dohodnuto se zaměstnaneckou radou. Ta musí s krátkodobou prací souhlasit prostřednictvím podnikové dohody. Právo na spolurozhodování existuje i v případě zvláštní naléhavosti, zákon v takových případech nestanoví výjimku. Ve společnostech bez rady zaměstnanců se musí zaměstnavatel individuálně dohodnout na zavedení zkrácené pracovní doby se všemi zaměstnanci, kterých se to týká.

 

 Co se stane se sociálním zabezpečením?

 Za plat získaný během práce na kratší dobu zůstává vše při starém - polovina příspěvku od zaměstnavatele a polovina od zaměstnance. Za pracovní dobu, která kvůli zkrácené pracovní době odpadne, jsou příspěvky na sociální zabezpečení sníženy na 80 procent.

 

Česky řečeno – za dobu, kterou normálně odpracujete se nemění nic, za dobu, kterou zůstanete doma a pobíráte dávky se příspěvky na sociální zabezpečení snižují na 80%.

 

 Musím platit daň z dávek za zkrácenou pracovní dobu?

 Dávka za zkrácenou pracovní dobu je osvobozena od daně. Ovlivňuje tedy daňovou sazbu, které podléhají jiné příjmy. Zaměstnanci musí v daňovém přiznání uvést dávky za zkrácenou pracovní dobu – stejně jako jiné náhražky mzdy jako Krankengeld nebo Arbeitslosengeld. Dotace zaměstnavatele na krátkodobé pracovní dávky jsou zdanitelné.

 

Česky řečeno: každý, kdo bude v tomto roce pobírat dávky za zkrácenou pracovní dobu, má pak povinnost odevzdat daňové přiznání za rok 2020 – a to do 31.7.2021.

 

 Pro všechny pendlery ještě dodatek : i ve zkrácené pracovní době máte samozřemě stále nárok na KINDERGELD a – nemusíte nic Familienkasse hlásit. Jen kdo dostane výpověď, musí toto neprodleně hlásit na Familienkasse.

 

NEMOC v době zkrácené pracovní době?

Plno lidí se již taky ptalo, co se stane, když onemocní a ve firmě vyhlásí Kurzarbeit - kolik že tedy dostanou za svoji nemoc po vyhlášení zkrácené pracovní doby... Několik lidí se přímo drze zeptalo, co se stane, když firma vyhlásí Kurzarbeit a oni se hodí marod... což tedy nedoporučuji, protože už jen napsat tuto větu na facebooku nebo jiných sociálních médiích je porušeni pracovní smlouvy: protože předem ohlášená nemoc je porušení smlouvy a může vést k okamžité výpovědi. takže na to pozor.

Otázka je to ale dobrá, protože odpověď na ni není vůbec jednoduchá, záleží totiž na tom, kdy jste onemocněli - zda před nebo po vyhlášení Kurzarbeit.

 

Varianta 1 : onemocněli jste 6 týdnů a dříve před vyhlášením Kurzarbeit a jste stále nemocní

Onemocněli jste již 6 týdnů před vyhlášením Kurzarbeit, pak vás zaměstnavatel platí v 100-procentním průměru vaší normální mzdy - a pokud jste již po 6 týdnech placeni zdravotní pojišťovnou, nic se pro vás nemění a dostáváte Krankengeld vypočítané z klasického průměru podle §47 Abs.2 SGB V - čili pro vás, kteří jste déle nemocní, se nic nemění ani nadále

 

Varianta 2: onemocněli jste krátce (méně než 6 týdnů) před vyhlášením Kurzarbeit a jste stále nemocní během Kurzarbeit

V tom případě vás do dne vyhlášení Kurzarbeit platí zaměstnavatel v 100-procentním průměru vaší nezkrácené mzdy. Od 1.dne Kurzarbeit dostáváte od zaměstnavatele 100% platu za dobu, která se stále ve firmě pracuje - a zbytek pak vyplácí jako nemocenskou pracovní úřad ve výši Kurzarbeitergeld podle §47b Abs.4 SGB V). Tzn.že pokud firma ve vašem oddělení zkrátí pracovní dobu na 4 hodiny, tak dostanete za každý den 4 hodiny ve 100% průměru a zbývající 4 hodiny jako Kurzarbeitergeld ve výši 60 nebo 67% podle toho, zda máte děti nebo ne.

 

Varianta 3: onemocněli jste až po vyhlášení Kurzarbeit

V tom případě dostáváte prvních 6 týdnů část platu od zaměstnavatele - podle toho, jak se ve vašem oddělení zkrátila pracovní doba + zbytek doplácí pracovní úřad jako Kurzarbeitergeld - jak jsem již ve variantě 2 popsala. Po 6 týdnech nemoci pak dostáváte klasickou nemocenskou od vaší zdravotní pojišťovny, spočítanou podle průměrného platu PŘED VYHLÁŠENÍM KURZARBEITERGELD. 

 

Takže poznámka pro všechny, kteří se plánují skutečně "hodit marod", když zaměstnavatel vyhlásí Kurzarbeit:

moc si nepomůžete, protože část platu stejně budete dostávat stejně jako vaši pracující kolegové - a navíc, pokud ve vašem podniku bude mít tenhle nápad víc lidí, může zaměstnavatel vyhlásit tzv.NULL KURZARBEIT, tzn,že se nebude pracovat vůbec - a vy budete doma dostávat totéž jako všichni ostatní. Navíc kdo s Kurzarbeit souhlasí, měl by se chovat solidárně vůči ostatním kolegům, kteří dále chodí do práce. A kdo s Kurzarbeit nesouhlasí, musí bohužel počítat s tím, že může místo toho dostat výpověď.

 

Více informací k nemoci v době Kurzarbeit naleznete buď přímo v §47 SGB - který najdete zde §47 SGB Höhe und Berechnung des Krankengeldes

nebo se můžete podívat do této tabulky, kde je jasně graficky napsáno, jak se platí nemoc v době před a během Kurzarbeit (po kliknutí se obrázek zvětší)