Než podepíšete v Německu pracovní smlouvu, měli byste vědět několik důležitých věcí - tou nejdůležitější radou ze všeho ale je : PŘEČTĚTE SI JI, NEŽ JI
PODEPÍŠETE.
Nevím proč, ale neuvěřitelná řada českých i slovenských zaměstnanců v Německu je schopná podepsat pracovní smlouvu, kterou nikdy nikdo z nich nečetl. Jako omluvu plno lidí používá "Já stejně německy ani tolik neumím, stejně nebudu rozumět tomu, co v ní stojí" - ale to je pouze výmluva líných a/nebo neuvěřitelně důvěřivých lidí, kteří jsou pak mezi prvními, kdo si stěžuje, že něco neběží podle jejich představ. Německé pracovní smlouvy jsou dlouhé a složité, ale to má velmi pádný důvod. Jsou to totiž dokumenty, které musí jasně stanovit vaše povinnosti, ale také práva jako zaměstnance, stanovují plat, dobu dovolené, regulují doby zkušební, výpovědní lhůty a taky vaše nároky na přečasy a platby práce vykonané v noci nebo o svátcích.
Pokud smlouvě nerozumíte, nebo chcete mít čas na to si ji přečíst v klidu - budoucí zaměstnavatel je povinnen umožnit vám smlouvu důkladně pročíst a nebo si ji nechat v případě i přeložit, nikdy vás nikdo nesmí nutit smlouvu podepsat, aniž byste si ji přečetli nebo jí nedejbohu vůbec nerozuměli.
PLAT nebo MZDA za odvedenou práci
Za každou práci očekáváte odměnu - ve formě platu, mzdy - to je jasné.
Německo má uzákoněnou minimální mzdu, na kterou má nárok každý zaměstnanec (výjimkou jsou sezónní pomocníci na polích, roznášeči novin, mladiství pod 18 let, zaměstnanci se statutem uprchlíka a dlouhodobě nezaměstnaní - zde lze udělat výjimku).
Minimální mzda je 9,60€ brutto na hodinu (od 1.7.2021) tzn.že každý, kdo má pravidelnou pracovní dobu 40 hodin týdně (173,33 hodin/měsíc průměrně), nesmí vydělat méně něž 1.664€ hrubého.
Podle daňové třídy, do které spadáte a o kterou jste si požádali to pak dělá čistý výdělek mezi 1150 - 1350 eury.
V Zeitarbeit (pracovních agenturách) je minimální mzda ještě vyšší, od 01.04.2021 je na celém území Německa minimální hodinová mzda v Zeitarbeit
10,45€/hodinu.
Vaše mzda nesmí být NIKDY nižší než minimální mzda stanovená zákonem - dokonce ani kdyby ve vaší smlouvě stála nižší než minimální mzda. Je zákonem daná a nikdy nesmí klesnout. Platí pro všechny zaměstnance, ať jsou to němečtí občané nebo zaměstnanci z ciziny.
Minimální mzda bude i dále narůstat, od 1.1.2022 stoupne na 9,82€ / hodinu, od 1.7.2022 pak na 10,45€ na hodinu.
V Zeitarbeit je zvýšení uzákoněno od 01.04.2022 na 10,88€/hodinu.
POZOR: Na různé branže se ale vztahují extra tarify, proto se informujte nejlépe předem, na co máte nárok.
Upozornění: Německo automaticky uznává pouze v Německu ukončené vzdělání. Proto se předem informujte, pokud se chcete nechat zaměstnat jako Fachkraft (odborná síla), zda vaše vzdělání zaměstnavatel uzná. V případě uznání vzdělání vám také ráda pomůže Industrie Handels Kammer (IHK) v místě. Peněžní rozdíl může být velmi velký, čili to leckdy stojí za to, jako Helfer budete mít vždy méně peněz než jakožto odborná síla.
ZÁKONNÁ PRACOVNÍ DOBA
Pracovní doba je podle zákona doba, kdy vykonáváte práci - tzn.nepočítá se k ní ani cesta do práce, ani cesta z práce a ani zákonem nařízené pauzy. Toto jsou tzv.obligační doby, které se nepočítají k pracovní době, ale ani ne k volnému času.
Německý pracovní zákon stanoví pravidelnou pracovní dobu8 hodin denně. Tato zákonem stanovená doba může být překročena pouze ve výjimečných případech a to maximálně 10 hodin denně. Přitom rozhoduje skutečnost, kdy v po sobě jdoucích 24 týdnech nesmí být překročena průměrná pracovní doba 8 hodin.
Týdenní pracovní doba přitom NESMÍ překročit 48 hodin.
V praxi to znamená, že sice můžete pracovat několik dní po sobě 10 hodin (nikdy ale ne více než 48 hodin týdně), pak vám musí zaměstnavatel umožnit buď volno a nebo snížit pracovní hodiny. Pravidelná pracovní doba vyšší než 8 hodin není dovolena.
Pokud zprůměrujete svou pracovní dobu za posledních 24 týdnů a vyjde vám více než 8 hodin denně, pracujete tudíž nad rámec zákona a vy a váš zaměstnavatel porušujete pracovní zákon.
POZOR: pokud vám zaměstnavatel nařizuje PRAVIDELNOU pracovní dobu delší než 8 hodin a nebo pokud vám nařídí pracovní dobu delší než 10 hodin, neporušuje zákon pouze on - ale i vy. Tzn.při kontrole celního úřadu nebude mít problémy jen zaměstnavatel, můžete dostat pokutu také.
Mezi koncem jedné pracovní směny a začátkem nové musí být doba odpočinku minimálně 11 hodin. Je-li v této době započata práce znovu, platí po jejím ukončení opět 11-hodinová doba odpočinku. V těchto případech existuje samozřejmě několik výjimek, především ve zdravotnictví, hromadné dopravě, zemědělství a chovu dobytka a v rozhlase a televizi. Výjimky dovoluje i ustanovení v podnikové smlouvě.
Výjimky z pracovního zákona jsou:
osoby mladší 18 let (na ty se vztahuje zákon o ochraně mladistvých) osoby samostatně výdělečně činné tzv.volní zaměstnanci (na volné noze) vedoucí zaměstnanci ve smyslu Ústavního podnikového zákona šéf-lékaři vedoucí ve veřejno-právním úseku a jejich zástupci zaměstnanci ve veřejných službách, jenž mají právo rozhodovat o personálních oblastech zaměstnanci, kteří na vlastní zodpovědnost vychovávají, pečují nebo ošetřují osoby z liturgických oborů
I když mnozí namítnou, že v mnoha oborech toto neplatí, např.u řidičů nákladních automobilů, není to úplně pravda. Ze zásady platí pracovní zákon pro každého, u řidičů nákladních vozů může být ale např.pracovní doba rozšířena až na 60 hodin, pokud ale pracovní doba posledních 6 měsíců nepřekročila průměrně 48 hodin.
V potaz ale musí být vzato, že delší pracovní doba znamená delší doby volna a menší počet pracovních dní. Jinak řečeno, řidič může být dlouhé dny na cestách, měl by mít ale k dispozici odpovídající dobu odpočinku. Nemluvě o tom, že musí dodržovat doby odpočinku i za volantem, které v Německu jsou velmi přísně kontrolovány.
Čili zkráceně, výjimek je hodně, musí být ale vždy zakotveny buď ve smlouvě nebo v podnikové smlouvě a řídí se vždy podle předpisů branží a nebo tarifními smlouvami.
Dodržování těchto předpisů (minimální mzda, pracovní doba) kontroluje, sleduje a také popř.trestá v Německu celní úřad (Zollamt).
PAUZY V DOBĚ PRACOVNÍ DOBY
Zákon jednoznačně říká následující : Přestávky na odpočinek musí trvat nejméně 30 minut při pracovní době delší 6 až 8 hodin a nejméně 45 minut při pracovní době
delší než 9 hodin (nikdy ne vće než 10 hodin).Pauzy si smíte vybrat i v blocích, např.každé tři hodiny 15 minut, samozřejmě pokud to umožňuje vaše zaměstnání. V každé firmě v Německu je obvykle
jasně dáno odkdy dokdy jsou pauzy plánovány, stačí se jen zeptat.
Na pauzu máte nárok ale nejdříve jednu hodinu po začátku pracovní doby a nejpozději vám musí být umožněna jednu hodinu před koncem pracovní doby.
Doba pauzy se v zásadě nezapočítává do pracovní doby, a proto není proplácena - odečítá se od pracovní doby. Zaměstnavatelé však musí být opatrní: Paušální odečtení doby přestávky bez důkazu, že
jste pauzu měli nebo důkazzu délky pauzy, může být protiprávní, což má za následek, že zaměstnavatel musí tyto doby proplatit jako pracovní dobu.
A pozor: ne každé přerušení práce je zákonnou pauzou - pokud pracujete u stroje, který se poláme a vy nemůžete být přerazeni k jinému, fungujícímu stroji a z tohoto důvodu nepracujete, není to
pauza, ale tzv.Betriebsruhe - a musí být zaplaceno jakožto pracovní doba.
Dovolená, přesčasy, noční příplatky, svátky
DOVOLENÁ
každý, kdo pracuje v Německu na plný úvazek, má nárok na minimálně 20 dní dovolené (pokud je jeho smluvní pracovní doba 5 dní v týdnu) nebo na 24 dní (pokud je smluvní pracovní doba 6 dní v týdnu). Dovolená se v leckterých větších podnicích plánuje již začátkem roku a je právem zaměstnavatele vám nařídit naplánovat i 3/4 vaší dovolené hned začátkem roku. Nezapomeňte, že o dovolenou se žádá předem a bez podpisu nadřízeného na dovolence nesmíte samovolně dovolenou nastoupit, to by bylo porušení pracovní smlouvy. V Německu je také zvykem, že v době prázdnin (v Německu), dostanou přednostně dovolenou lidé s dětmi školou povinnými, svobodní bezdětní musí ustoupit. Zaměstnanci z agentur mají ještě jiná pravidla - viz Práce v pracovní agentuře (dole).
V případě výpovědi nastávají pak dvě varianty: zaměstnavatel vám před ukončením smlouvy může nařídit zbývající dovolenou vybrat a nebo vám ji na konci pracovního poměru proplatí. To se může leckomu zdát jako lepší varianta, myslete ale na to, že v tomto případě vyplacené peníze spadají pod zcela jiné zdanění (podobně jako jednoprázové prémie) a proto se vám může stát, že na tom spíš proděláte.
Mimochodem, zaměstnavatel vám dovolenou nesmí nařídit - může se s vámi pouze domluvit. Má ale právo na to po vás na začátku roku chtít plán dovolené a to až do výše 3/4 vaší dovolené.
A ještě něco: na plnou dovolenou máte nárok až po odpracovaných 6 měsících. Do té doby máte nárok pouze na 2 dny v měsíci. Vše ostatní je pouze benevolencí zaměstnavatele. Stejně tak nesmíte po zaměstnavateli požadovat vyplácení dovolené.
Stejně tak není automaticky možné nechat si přenést starou dovolenou do nového roku. Jedinou povinností zaměstnavatele je vám umožnit vybrat si celou dovolenou. Pouze v případě, že to není možné kvůli pracovní době nebo delší nemoci, je tato povinnost dána. Obvyklou praxí je, že stará dovolená musí být vybrána do konce prvního kvartálu nového roku - je to ovšem nepsaná praxe - informujte se.
Pokud ve vaší firmě existuje podniková rada - ta smí určovat částečně i vybírání dovolené.
A pozor: některé firmy mají v pracovní smlouvě zakotveno, že kdo je dlouhodobě nemocný, tomu může být poměrově zkrácena roční dovolená. Toto ale vyžaduje speciální dodatek ve smlouvě a musí být oznámeno předem.
A ještě poslední informace: V klasickém případě vám při nástupu do nového zaměstnání během roku musí váš zaměstnavatel dát k dispozici vaší roční dovolenou v poměru k odpracovaným měsícům, tzn.začnete-li v dubnu, máte nárok pouze na 9/12 dovolené. Z toho logicky plyne, pokud končíte v zaměstnání, kde jste si koncem března vybral již 10 dní dovolené (nárok jste měl ale za 3 měsíce pouze na 6), může po vás váš starý zaměstnavatel požadovat 4 dny zpět - většinou to proběhne v posledním vyúčtování, kdy vám 4 vyplacené dny opět sebere.
NOČNÍ PŘÍPLATKY
Každý, kdo pracuje mezi 23-6 hodinou má nárok na noční příplatky a to ve výši minimálně 25%. Tzn. děláte-li za 10,00€ na hodinu, máte v noci 12,50€ na hodinu. Vyšší příplatky jsou samozřejmě možné, stejně tak jako někteří zaměstnavatelé platí noční příplatky dokonce již od 22 hodin.
PŘESČASY
Při podpisu smlouvy byste měli dbát na to, jak jsou regulovány eventuelní přesčasy. Existuje několik variant: První je ta nejideálnější, že vám je zaměstnavatel prostě proplatí ve výplatě... Ta bohužel není tak častá. Druhou je varianta, kdy jsou eventuelní přesčasy nepropláceny, ale můžete si je vybrat jako dodatečné volno (bez nutnosti dovolené). Nemluvím o Zeitkonto v agenturách, tomu věnuji jiný příspěvek, myslím tím možnost, že si jednou za čas můžete vzít jeden den volna, aniž byste čerpali dovolenou, ale bude vám vše zaplaceno v průměru. Existují ještě i jiné varianty, tyto dvě jsou nejobvyklejší, v každém případě je nutno si toto upřesnit před podpisem smlouvy.
Navíc pozor: leckdy jsou regulovány i období, ve kterých si přesčasy smíte vybrat - např. během následujících 6 měsíců, pak vám vše propadne. Čili i zde, pozor.
PRÁCE V NEDĚLI, PRÁCE O STÁTNÍCH SVÁTCÍCH
Na rozdíl od práce v noci neexistuje žádná zákonná regulace, která nařizuje vyplácení příplatků za práci v neděli nebo o státních svátcích. K tomu jsou zapotřebí např.úpravy v pracovních nebo tarifních smlouvách. Pokud vám ale zaměstnavatel tyto příplatky vyplácí, jsou tyto částečně nezdaněné (procentuálně nesmí příplatek dosáhnout výše 125 procent základního platu). I v tomto případě ale existují výjimky, jako jsou např.velikonoční neděle, svátky vánoční, atd. I toto tedy bývá součástí pracovní smlouvy, pokud existuje nějaká regulace ze strany zaměstnavatele. Výjimky existují také v určitých branžích, kde se předpokládá práce s nepřetržitým provozem. Zde bývá obvykle vše regulováno buď pevně danými procentuálními příplatky a nebo může být zcela vypuštěno s tím, že je vše zahrnuto v základním platu.
DIETY, CESTOVNÉ, PRÉMIE - a jiné nezdaněné příplatky k platu
Na rozdíl od všeobecně rozšířeného mínění není zaměstnavatel povinen vyplácet jakékoliv diety v případě cest mimo firmu, na montáže, popř.cestovné do práce a ani vánoční či letní prémie. Pouze a jedině pokud je toto zakotveno ve vaší smlouvě a nebo v podnikové smlouvě vašeho zaměstnavatele, je tato povinnost dána. A obvykle bývá s dodatkem, že si zaměstnavatel vyhrazuje právo podle finanční situace firmy tyto dávky také nevyplatit.
Mimochodem: cesty mimo firmu (stavby, montáže, služební cesty), které trvají déle než 8 hodin denně a nebo dokonce přes noc jsou tzv.Auswärtstätigkeiten a pokud vám je zaměstnavatel neproplácí, je možno je odepsat při daňovém přiznání. K tomu ale potřebujete patřičnou dokumentaci: např.měsíční nebo hodinové výpisy, protokoly o služebních cestách, atd. Za dobu delší než 8 hodin vám přísluší 12€/den, za přenocování pak 24€. Při cestách do ciziny se paušály čídí podle cílové země.
Zkušební doba
Zkušební doba po nástupu do nové práce smí trvat maximálně 6 měsíců, jedno, jestli jste dostali smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Ve zkušební době platí výpovědní lhůta 2 týdnů (narozdíl od 1 měsíce po zkušební době) - ovšem pokud není tarifní smlouvou určeno jinak. Pokud tedy ve vaší pracovní smlouvě nestojí něco jiného, mohou obě smluvní strany (vy i váš zaměstnavatel) ve zkušební době skončit pracovní poměr během 14 dní bez udání důvodu. Ve zkušební době je i výpověď v době nemoci možná bez jakýchkoliv problémů. Ve zkušební době pro zaměstnance neplatí ani zákon o ochraně proti výpovědi. Po uplynutí zkušební doby není vždy pravidlem, že se vaše smlouva stává smlouvou na dobu neurčitou - viz dole.
Zkušební doba taky musí být přiměřená celkové dělce smlouvy, tzn.ýe kdo uzavcírá smlouvu na 6 měsíců, nemůže mít zkušební dobu celých 6 měsíců.
Smlouva na dobu určitou a neurčitou
V Německu můžete samozřejme dostat okamžitě smlouvu na dobu neurčitou (unbefristetes Arbeitsvertrag), který po ukončení zkušební doby platí "napořád". A samozřejmě ani pracovní smlouva na dobu neurčitou vás nechrání před výpovědí - viz odstavec Výpověď, je ale samozřejmě větší jistotou pro vás a taky např.pro banky.
Bohužel, němečtí zaměstnavatelé nejsou nijak nuceni zákonem uzavírat smlouvy na dobu neurčitou, a např.pokud jakožto cizinec nastupujete poprvé do práce v Německu, nemůžete počítat s tím, že vám někdo dá natolik důvěru, že byste ihned dostali jinou než omezenou smlouvu. Smlouva na dobu určitou ale má taky svoje pravidla... Za prvé smíte v jednom podniku (firmě) pracovat na smlouvu na dobu určitou pouze maximálně dva roky. A za druhé, i smlouva na dobu určitou se smí prodloužit maximálně třikrát. Tzn.v praxi, pokud nastoupíte do firmy, která vám nejprve dá smlouvu na dobu určitou na 6 měsíců, pak vám ji znovu na 6 měsíců prodlouží a pak ještě jednou, po čtrvté už musíte dostat smlouvu na dobu neurčitou - a nebo musíte jít hledat práci jinam. Pokud dostanete smlouvu na rok a pak znovu prodloužení na rok, třetí smlouva už pak musí být na dobu neurčitou. Čili dobu určitou nejde protahovat do nekonečna.
Stejná pravidla mimochodem platí i pro pracovní agentury, pokud u agentury jste déle než dva roky, musíte dostat smlouvu na dobu neurčitou. Ale myslete na to, že agenury by měly být pro vás jen jakýmsi startovním můstkem, abyste si pak našli práci na tu pravou pracovní smlouvu a na trvalo a za druhé - ani smlouva na dobu neurčitou vás neuchrání před výpovědí, která v agentuře může přijít dost brzy, pokud pro vás nedej Bohu není moc práce.