· 

Hrubá a čistá mzda v Německu

 

V Německu je zvykem při zveřejňování pracovních míst a nebo při hledání zaměstnanců hovořit pouze o hrubé mzdě - tzn.mzdě před zdaněním a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Už jen z toho důvodu, že čistá mzda se velmi podstatně odlišuje už jen podle toho, jakou daňovou skupinu zvolíte, resp. jaká vám je zákonem určena.

 

Příjem zaměstnance se vykazuje na jedné straně jako hrubá částka a na druhé straně jako čistá částka. Hrubá mzda se skládá z platu zaměstnance a různých povinných sociálních příspěvků. Mzda, která je vyplácena přímo, se nazývá čistá mzda. Čistá mzda je však výsledkem až po odečtení určitých daní a sociálních příspěvků od hrubého příjmu.

 

 


Z hrubé mzdy se odvádějí následující daňové odvody:

  •     Daň ze mzdy (její výše závisí na příslušné daňové třídě)
  •     solidární přirážka (Solidaritaetszuschlag neboli příspěvekna obnovu nových spolkových zemí - bývalé NDR)
  •     církevní daň (tu platíte ale pouzte, pokud jste registrovaným členem církve a tak to oznámíte taky zaměstnavateli)


 Následující příspěvky na sociální zabezpečení se považují za povinné příspěvky na sociální zabezpečení:

 

  •     Penzijní pojištění (Rentenversicherung)
  •     Zdravotní pojištění (Krankenversicherung)
  •     pojištění v nezaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung)
  •     pojištění ošetřovatelské péče (Pflegeversicherung)


Po odečtení výše uvedených příspěvků obdrží zaměstnanec konečnou čistou mzdu.


Praktický příklad rozdílu mezi hrubou a čistou mzdou:


Pokud jde o vliv daňových tříd na hrubou nebo čistou mzdu, na několika praktických příkladech si ukážeme, jak silně různé ovlivňující faktory působí na hrubou/čistou mzdu (stav k 12/2020):
 
Zaměstnanec, svobodný, s bydlištěm v Bavorsku, bez církevní daně, hrubá mzda 3000 eur/měsíc:

  •     Svobodní, rozvedení, ovdovělí bez dětí (daňová třída I): 1970,84 eur čistá mzda/měsíc
  •     Rodič samoživitel, svobodný, rozvedený nebo ovdovělý s dětmi (daňová třída II): 2020,60 EUR čisté mzdy měsíčně

 
Zaměstnanec, svobodný, s bydlištěm v Bavorsku, s církevní daní, hrubá mzda 3000 eur/měsíc:

  •     Svobodní, rozvedení, ovdovělí bez dětí (daňová třída I): 1938,35 eur čisté mzdy měsíčně.
  •     s dítětem (daňová třída II): 1991,89 eur čistá mzda měsíčně

 

PRO PROPOČET, KOLIK VÁM SKUTEČNĚ ZBYDE ČISTÉHO Z VAŠÍ HRUBÉ MZDY MŮŽETE POUŽÍT STRÁNKU www.nettolohn.de - ZDE VÁM PO ZADÁNÍ VŠECH VAŠICH DAŇOVÝCH PARAMETRŮ VELMI PŘESNĚ VYJDE, KOLIK OVEDETE NA VŠECH POVINNÝCH ODVODECH A KOLIK VÁM SKUTEČNĚ ZBYDE.

 


 

 

JAKÉ ODVODY Z PLATU V NĚMECKU?

A KOLIK ODVÁDÍTE VY A KOLIK VÁŠ ZAMĚSTNAVATEL?

 

 

 

 

V Německu odvádíte povinně daně z příjmu (pokud se dostanete nad zdanitelnou hranici, která je také rozdílná podle daňových skupin).

Povinně také odvádíte zdravotní pojištění neboli Krankenversicherung (to je v Německu povinné a nedá se obejít).

To činí v Německu momentálně 7,95% (+ 7,95% zaměstnavatel) z hrubého příjmu.

 

Dále odvádíte Arbeitslosenversicherung (pojištění nezaměstnanosti),  to činí 1,25% (+ 1,25% zaměstnavatel) hrubého platu a v běžném pracovním poměru se z něj nelze osvobodit.

 

1,775% (+1,525% zaměstnavatel) u bezdětných a 1,525% (+1,525% zaměstnavatel) u zaměstnanců s dětmi jsou odvody na Pflegeversicherung - kdo je pojištěn zdravotně, musi odvádět i tento poplatek. Toto pojištění má zajistit péči těm, kteří jsou odkázáni na cizí péči. Bylo zavedeno v roce 2007 a od té doby se mění pouze výše odvodu.

 

Poslední - a také pro obyčejné zaměstnance na pracovní smlouvu povinné -  je Rentenversicherung (čili důchodové pojištění). To činí 9,30% (+ 9,30% zaměstnavatel) z hrubého platu. Jak vidíte, i bez daně z příjmu odchází z vašeho hrubého platu minimálně 20% již na všechna povinná pojištění.


OSVOBOZENÍ od odvodů z příjmu

 

Od platby daní se osvobodit nelze - kdo vydělá vice, než je stanovená hranice zdanitelnosti alias Grundfreibetrag (v roce 2021 je jí např. 9.744,00€ na osobu, v roce 2022 pak 9.984,00€) - ten musí odvádět daně. Dokonce i ti, kteří nastupují do německého zaměstnání teprve v druhé půlce roku a ví, že za ž měsíců nevydělají více, než je tato stanovená hranice, musí odvádět daně - Grundfreibetrag se totiž počítá podle vaší předpokládané hrubé mzdy x 12 měsíců.

Kdo odvede více daní, než měl, tomu je k dispozici možnost si v daňovém přiznání nechgat vše vrátit - více k tématu

 

Solidarní příspěvek : Od roku 2021 se nebude vybírat solidární daň, pokud příjem nepřesáhne 73 000 eur (svobodné osoby) nebo 151.000 eur (manželé). To je přibližně 90 procent daňových poplatníků. U dalších 6,5 % bude solidární přirážka alespoň částečně prominuta. Pokud tedy nevyděláváte skutečně hodně, již se vás tento odvod netýká.

 

Církevní daň : Pokud jste členem státem uznané církve a vaše hlavní bydliště se nachází v Německu, musíte platit církevní daň. Dvěma největšími státem uznanými náboženskými společenstvími v Německu jsou katolická a evangelická církev. Pokud tedy jste pouze pokřtěni v ČR / SR, nemáte bydliště v Německu a nepatříte pod žádnou německou církev, nemusíte platit církevní daň a pokud vám bude přece jen mylně odečtena, můžete si ji nechat při daňovém vyrovnání nechat vyplatit zpět.

 

Zdravotní pojištění: zdravotní pojištění je v určité formě v celé Evropské Unii povinností pro každého občana. Pro děti, nemocné a důchodce, osoby na mateřské nebo na rodičovské odvádí tyto dávky buď stát nebo zaměstnavatel, přesto ale je zdravotní pojištění povinné. Jen v případě, že již jedno zdravotní pojištění máte, můžete se nechat osvobodit od jiného. Tzn.pokud jste např.osobou samostatně výdělečnou v ČR, kde si povinně musíte platit pojištění, můžete se eventuelně nechat osvobodit od zdravotního pojištění v Německu. Pro udělení výjimky je třeba podat žádost, kterou musíte předložit do tří měsíců od počátku povinného ručení - tzn.od chvíle, kdy nastoupíte do pracovního poměru v Německu. Musíte také prokázat, že máte zdravotní pojištění jinde. Nebýt zdravotně pojištěn není možno ani dovoleno, každý občan a nebo zaměstnmanec v EU musí mít nějaké zdravotní pojištění.

 

Důchodové pojištění : V základě je povinné pro všechny zaměstnance v zaměstnaneckých poměrech, kteří jsou zaměstnáni na částečný nebo plný úvazek. Zde se z něj osvobodit nelze.

Pro některé skupiny osob uvedené v sociálním zákoníku je možné na základě žádosti a za určitých podmínek vyjmout z povinného důchodového pojištění. Například členové profesních penzijních systémů nebo živnostníci v řemeslných podnicích mohou tuto možnost využít po 18 letech povinných příspěvků.
O vynětí z povinného důchodového pojištění mohou požádat i osoby v tzv.minijobu. Nezletilí však potřebují souhlas svého zákonného zástupce.

Ani v jednom případě ale nemá moc smysl nechávat se osvobodit od důchodového pojištění, protože každý odpracovaný rok vám přičítá body do důchodového systému - a kdo by chtěl nechtěl mít v důchodu slušnou rentu?

 

Pojištění proti nezaměstnanosti: je povinné pro všechny zaměstnance, i pro ty, kteří se v případě nezaměstnosti hlásí na pracovní úřad v ČR (ti, kteří nemají bydliště v Německu). Od tohoto pojištění se nelze osvobodit.

Pouze v minijobu není povinnost platit odvody na pojištění proti nezaměstnanosti - pokud v minijobu dostanete výpověď, nemáte tudíž nárok na dávky v nezaměstnanosti, pouze na sociální podporu státu.

 

Pojištění dlouhodobé péče: Každý, kdo je dobrovolně pojištěn v systému povinného zdravotního pojištění, je na základě žádosti osvobozen od povinného pojištění v systému sociálního pojištění dlouhodobé péče. Podmínka: musí být doložena smlouva o soukromém pojištění dlouhodobé péče odpovídající rozsahu a dávkám v rámci sociálního pojištění dlouhodobé péče. Žádost musí být podána do tří měsíců od počátku povinného pojištění.


Průměrné zdanění z příjmu v Německu

 

Podle toho, do jaké daňové třídy spadáte, je zdanění rozdílné, podle statistiky bylo např.v roce 2014 průměrné zdanění u člověka s příjmem 48.000€ asi 24,95%, u manželského páru pak 15,62%.

 

Příklad: opět hrubý plat 2.000€ - svobodný, bezdětný v 1.daňové třídě odvede na daních "pouze" 9,51% , za stejných podmínek, platem ale 3.000€ hrubého je pak odvod již skoro 14,65%  a s hrubým příjmem 4.000€ mesíčně jsou daně z příjmu pak 18,18%.

Čili s rostoucím výdělkem může zdanění rapidně narůst.

 

V Německu platí v daních z příjmu i tzv.studená progrese, tzn.že při minimálním zvýšení hrubého platu (ze kterého má člověk vždycky radost) můžete nakonec ale dostat skoro stejnou sumu jako předtím, jelikož se z jedné daňové tabulky s nižší sazbou dostanete do tabulky z vyšší sazbou. Příkladem je zvýšení platu na 2.200€, ze kterého člověk platí již 10,78 %  daň a z hrubého zvýšení 200€ dostane fakticky 113€.

 

Berte tedy v potaz, že daně z příjmu jsou silně závislé nejen na výši výdělku, ale také na vaší daňové třídě a mnoha jiných faktorech. Pro více informací ohledně daňových tříd a jejich změně můžete nahlédnout na stránce VOLBA A ŽÁDOST o DAŇOVOU TŘÍDU.