NA KOLIK DOVOLENÉ MÁTE NÁROK?
V Německu má každý zaměstnanec ze zákona zaručeny nejméně 4 kalendářní týdny dovolené v roce, což odpovídá 20 dnům dovolené při pětidenním pracovním týdnu.
Při šestidenním pracovním provozu (což bývá vždy, pokud jsou pracovní dny i v sobotu nebo neděli- obvykle při rolujících směnách) je nárok na minimálně 24 pracovních dní dovolené.
Dále je třeba rozlišovat mezi tímto zákonným nárokem na dovolenou a dodatečnou zákonnou dovolenou (= dodatečná dovolená podniku). Podnikatelé i zaměstnanci vědí, že dovolená navíc je v dnešní době pravidlem a vedle výdělku je silným lákadlem pro potenciální zaměstnance: v současné době je průměr 30 dnů dovolené v pětidenním týdnu, tj. o 10 dnů více, než stanoví zákon. Jaký máte nárok na dovolenou vždy stojí ve vaší pracovní smlouvě, proto si tedy vždy smlouvu před podpisem pročtěte.
NÁROK NA DOVOLENOU PŘI MINIJOBU
Nárok na dovolenou pro zaměstnance v minijobech se vypočítává poměrně podle počtu pracovních dnů v týdnu nebo měsíci bez ohledu na příslušnou pracovní dobu.
Kdo pracuje pouze 1 den v týdnu, má podle vzorce 24 dní nároku ze zákona/6 pracovních dní x 1 pracovní den v týdnu = 4 dny dovolené za rok (za pracovní dny).
Kdo tedy pracuje 2 pracovní dny v týdnu, má nárok na 8 dní, atd. Pokud pracujete každý den v týdnu - pouze třeba 1 hodinu, máte nárok na 24 dní jako každý na plný úvazek zaměstnaný - totéž platí pro zaměstnance na poloviční úvazek.
Kdo pracuje v 5-denním provozu (a to každý den) má nárok na 20 dní dovolené, kdo pracuje v 6-denním provozu každý den, ten má nárok na 24 dní.
NÁROK NA DOVOLENOU PŘI SMLOUVĚ NA DOBU URČITOU
Pracovní smlouva na dobu určitou vede ke stejnému nároku na dovolenou jako smlouva na dobu neurčitou, odlišné zacházení není přípustné. Smlouva však musí trvat alespoň jeden celý měsíc. Výpočet se rovněž řídí výše uvedeným vzorcem, a to poměrně za každý celý měsíc.
ZÁKONEM STANOVENĚ DODATEČNÉ DNY
Zákonem stanovené dny navíc se poskytují pouze mladým lidem, osobám s těžkým zdravotním postižením a ve výjimečných případech. Zákonný příplatek za dovolenou pro seniory není upraven, ale existují společnosti, které dobrovolně poskytují starším zaměstnancům dny navíc.
Pozor, nezaměňovat se SPECIÁLNÍM NÁROKEM NA DOVOLENOU
V případě výjimečné situace v životě zaměstnance může nadřízený povolit tzv. zvláštní dovolenou, takže dotyčný zaměstnanec nemusí čerpat svou skutečnou dovolenou.
Zaměstnancům je podle TVöD a většině ostatních zaměstnanců je poskytováno dodatečné volno na následující události:
- Narození vlastního dítěte - 1 den
- úmrtí manžela/manželky nebo registrovaného partnera - 2 dny
- přestěhování do jiného města z provozních důvodů - 1 den
- 25leté a 40leté pracovní výročí - 1 den
- v případě vážného onemocnění příbuzného žijícího v domácnosti - 1 den/rok
- v případě vážného onemocnění dítěte mladšího 12 let - až 4 dny/rok
- povinné lékařské ošetření, které nelze provést mimo sjednanou pracovní dobu - doba trvání je určena dobou cesty do práce a zpět a dobou ošetření
Zvláštní dovolená kvůli svatbě
Mnoho lidí, kteří se chtějí vzít, své rozhodnutí uzavřít sňatek důkladně oslavuje a plánuje dokonalý den s dostatečným předstihem.
Je pravda, že § 616 německého občanského zákoníku (BGB) výslovně nezmiňuje svatbu jako důvod pro zvláštní dovolenou. Podle ustálené judikatury pracovních soudů se však jedná o jeden z důvodů, který omlouvá dočasnou osobní překážku ve smyslu tohoto ustanovení.
Sonderurlaub kvůli svatbě trvá obvykle jen jeden den. Při delších oslavách a líbánkách se proto musíte spolehnout na stávající regulerní dovolenou.
A pozor - i v případě že máte nárok na extra dovolenou, musíte o ni požádat stejným způsobem jako v případě, kdy se jedná o klasickou dovolenou. Předem, písemně a musí vám být i odsouhlasena.
Jak dlouho musím pracovat, abych měl nárok na dovolenou?
Jinými slovy, mohu si po čtyřech měsících vybrat tři týdny dovolené? Mám přece smlouvu na dobu neurčitou, ve které se píše, že mám nárok na 24 dní dovolené ročně...
Ale bohužel NE.
Aby měl zaměstnanec nárok na plnou dovolenou, musí být ve společnosti zaměstnán alespoň šest měsíců. Před uplynutím této čekací doby má každý zaměstnanec nárok pouze na 1/12 dovolené za každý celý měsíc zaměstnání.
To znamená, že pokud máte ve smlouvě 24 dní roční dovolené, máte po 3 odpracovaných měsících nárok na 3x 24/12, tj. 6 dní dovolené nebo jednoduše 2 dny za měsíc. Teprve po 6 měsících můžete požádat o celou dovolenou - a to vám samozřejmě také musí být schváleno a povoleno.
Víte, kolik dovolené si můžete vzít, o vše jste správně požádali - ale zaměstnavatel vám nechce požadovanou dovolenou poskytnout?
Nebo by vám chtěl diktovat, kdy si smíte vybrat dovolenou?
Nebo už máte dovolenou - a zaměstnavatel vás chce z dovolené povolat zpět do práce?
Co je možné a co ne - zde ve zkratce.
MŮŽE MŮJ ŠÉF ZRUŠIT SCHVÁLENOU DOVOLENOU?
Ne. Jakmile zaměstnavatel jednou schválí dovolenou, je svým souhlasem vázán a nemůže jej odvolat.
Existuje pouze jedna výjimka - pouze v naprosto naléhavých případech - a to v případě nepředvídatelné události, která ohrožuje existenci společnosti, a to pouze tehdy, pokud existují závažné provozní důvody a není jiné východisko. Pokud tedy dokážete urychleně zachránit společnost před úplným krachem - a to pouze vy a nikdo jiný - pak je to možné. Jen proto, že vy máte dovolenou a další dva zaměstnanci z vašeho oddělení onemocněli s chřipkou a poslední kolega musí vše zvládnout sám - není toto důvod vám zrušit dovolenou.
Do pracovní smlouvy také nelze "propašovat" formulaci o dovolené na zavolání - takže i když jste v pracovní smlouvě podepsali, že vás zaměstnavatel může v případě potřeby povolat z dovolené zpět, je to neplatné, protože podle judikatury Spolkového pracovního soudu to není dovoleno.
Je tedy dovoleno ignorovat telefonáty šéfa v době dovolené, nemusíte ani vyřizovat pracovní poštu ani se cítit špatně, pokud jste dostali 3 týdny dovolené, zatímco vaši kolegové požádali pouze o dva týdny.
MŮŽE MI ZAMĚSTNAVATEL NAPLÁNOVAT DOVOLENOU?
V mnoha podnicích je zavedena firemní dovolená - to znamená, že přinejmenším v tomto případě je vám určeno, kdy si máte vzít dovolenou.
Obecně platí, že plánování dovolené zohledňuje přání zaměstnanců. Má to však dvě výjimky - přání ostatních zaměstnanců a naléhavé potřeby podniku.
Přání ostatních - z toho vyplývá jednoduché pravidlo: ne všichni mohou jet na dovolenou ve stejnou dobu (pokud se nejedná o firemní dovolenou) a platí pravidlo, že v době školních prázdnin mají přednost lidé s dětmi, které jsou školou povinné - a teprve potom lidé bez dětí nebo s dětmi, potřeby podniku mohou např.vzniknout, pokud je doba všeobecné dovolené i pro zákazníky a dodavatele. Obvykle se jedná o letní prázdniny nebo konec roku. To je vlastně doba, kdy by většina zaměstnanců stejně raději byla doma. V takovém případě je možné, aby zaměstnavatel všem předepsal 1-2 týdny tzv. podnikové dovolené - jen to musí včas oznámit a vždy musí zohlednit přání vlastních zaměstnanců.
Z tohoto důvodu se v mnoha větších firmách na začátku roku sestavuje plán dovolených, do kterého si každý zapíše svá přání na celý rok - zde může zaměstnavatel dokonce požadovat, abyste si celou dovolenou naplánovali předem - ale podle svých přání.
FIREMNÍ DOVOLENÉ JSOU PROTO V ZÁSADĚ PŘÍPUSTNÉ
Zaměstnavatel musí vždy zohlednit přání zaměstnanců a zvážit všechny zájmy. Pokud jste tedy jediní na oddělení, kdo nemá děti, dostanete dovolenou během školních prázdnin pravděpodobně až pak, až budou děti všech vašich kolegů dost velké na to, aby zůstaly samy doma.
A pokud je pro firmu dovolená v určitoiu dobu (letní prázdniny, vánoce) smysluplná - a například o tom rozhodla i závodní rada - budete se muset smířit s tím, že si v této době budete muset vzít dovolenou.
Obvykle se však pro tento účel poskytuje několik dní dovolené navíc - pokud tedy zaměstnavatel plánuje 2 týdny podnikové dovolené ročně, obvykle dostanete alespoň 5 dní dovolené navíc, aby to tolik nenarušilo vaše plány.
Zaměstnavatel vám však nesmí naplánovat celou dovolenou, ani vás nemůže poslat na dovolenou bez velmi závažných důvodů, aniž by s vámi o tom jednal a případně projednal jiná řešení - například snížení přesčasů nebo konta pracovní doby - ve srovnání s dovolenou může zaměstnavatel s těmito časy disponovat a dokonce vám je nařídit vybrat.
NEMOC A DOVOLENÁ
Pokud zaměstnanec během dovolené onemocní, nemusí mu být tato doba započítána jako dovolená. Avšak: pouze v případě, že existuje potvrzení o pracovní neschopnosti - tj. musíte zaměstnavateli prokázat svou nemoc, pouze doba prokázaná lékařským potvrzením se nezapočítává jako dovolená.
Pokud zaměstnanec vážněji onemocní na delší dobu a nemůže v daném roce vyčerpat zákonnou dovolenou - dny dovolené lze převést do následujícího roku. V případě velmi dlouhé nemoci a pracovní neschopnosti může být nárok na dovolenou zachován až po dobu 15 měsíců.
Ale pozor: to platí pro zvlášť závažná a dlouhodobá onemocnění, jako je rakovina nebo následky vážného úrazu.
Zaměstnanci, kteří mají tendenci být nemocní každý druhý týden, pokaždé s něčím jinýmo, a jsou častěji podezřelí z vybíráni dovolené ve formě nemocenské, mohou očekávat, že jim bude dovolená zkrácena, pokud jsou opakovaně nemocní příliš často. I to je ze zákona přípustné ve výjimečných případech.
PŘEVOD DOVOLENÉ DO NÁSLEDUJÍCÍHO ROKU
Zákon stanoví, že dovolená musí být čerpána v průbežném roce. Zaměstnavatel je povinen vám to umožnit a vy jste povinni dovolenou vyčerpat.
Převod dovolené do nového roku však není tak snadný - zákon stanoví, že dovolená musí být čerpána v kalendářním roce, ve kterém vznikla. Převod dovolené do následujícího roku je přípustný pouze ze závažných důvodů, mezi které patří například nedostatek zaměstnanců, náhlé pracovní vytížení nebo dlouhodobá nemoc zaměstnance. Není-li v podnikové smlouvě stanoveno jinak, musí být převedená dovolená vyčerpána do 31. března následujícího roku.
MŮŽE SI ZAMĚSTNANEC NECHAT PROPLATIT NEVYBRANOU DOVOLENOU?
Ne. Dovolená je určena k rekreaci a odpočinku a musí být čerpána jako volný čas - a podle zákona dokonce nejméně po dobu dvou týdnů.
"Peníze místo odpočinku" je v rozporu s duchem federálního zákona o dovolené. Proto není možné nechat si dovolenou proplatit.
Výjimkou je pouze pokud dovolenou nelze poskytnout zcela nebo zčásti z důvodu ukončení pracovního poměru. Tyto dny dovolené pak mohou být výjimečně kompenzovány penězi.