CO JE MINIJOB?
Minipráce je v Německu zvláštní forma práce, kdy měsíční příjem nesmí překročit určitou hranici. Existují dva typy minijobů:
- "Minijob omezený příjmem": Jedná se o pracovní poměr, v němž měsíční výdělek nepřesahuje určitou hranici - hranici nízkého příjmu. V budoucnu bude vycházet ze zákonem stanovené minimální mzdy a od 1. října 2022 bude činit 520 eur. Dříve dlouhou dobu činila 450 eur.
- "Minijob omezený časově": Zde existují dvě možnosti: Práce netrvá déle než 70 dní nebo tři měsíce v kalendářním roce. Pak se jedná o tzv. krátkodobé zaměstnání. Časový limit se vždy vztahuje ke kalendářnímu roku. Pokud je tento časový limit překročen, jedná se stále o okrajové zaměstnání, pokud není překročen limit odměny.
Je minijob klasickým pracovním poměrem?
Podle pracovního práva je minizaměstnání forma zaměstnání na částečný úvazek, která se trochu liší od zaměstnání na plný úvazek. Počet pracovních hodin ani příjem nehrají rozhodující roli. V podstatě ale máte stejná zaměstnaecká pr´va jako každý jiný zaměstnanec, máte tedy nárok na dovolenou, ochranu při nezákonné výpovědi a nebo nárok na zaplacení stejně jako každý jiný.
Pokud jde o sociální pojištění, platí pro minijoby zvláštní pravidla ve srovnání s běžným zaměstnáním. Týká se to zdravotního pojištění, pojištění dlouhodobé péče, důchodového pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. K tomu se dostaneme dole v otázkách ohledně pojištění.
Jaké výhody a nevýhody pro mě minipráce má?
Minipráce může být výhodná v určitých fázích života, například ve škole nebo v důchodu, ale může být také slepou uličkou, zejména pro ty, kteří se chtějí po přerušení rodinné péče vrátit k práci na částečný úvazek, na kterou se vztahují příspěvky na sociální zabezpečení.
Minipráce obvykle nenabízejí možnost postupu nebo kvalifikace v zaměstnání nebo ve firmě.
Je důležité si uvědomit, že kolektivní smlouvy se vztahují i na zaměstnance s minijobem, kteří mají nárok na stejnou mzdu jako jejich kolegové na plný nebo částečný úvazek.
Největší problém spočívá v tom, že minipracovníci mají omezené nebo žádné nároky na zákonné sociální zabezpečení, zejména pokud vedle minipráce nemají žádné jiné zaměstnání. Česky řečeno, nemají prakticky žádný nárok na dávky v nezaměstnanosti, pokud přijdou o práci, nemají nárok na placenou nemocenskou, protože nemají žádné zdravotní pojištění a jejich odvody na důchodové pojištění jsou tak nízké, že se v důchodu často stávají sociálními případy.
ZMĚNY OHLEDNĚ MINIJOBU V ROCE 2022, 2023 A 2024
Již od 1. října 2022 se hranice mezi miniprácí a zaměstnáním podléhajícím odvodům na sociální zabezpečení zvýšila ze 450 na 520 eur měsíčně. Tato hranice se nyní vždy upravuje s výší minimální mzdy a očekává se, že od 1. ledna 2024 vzroste na 527,76 eura.
Od 1. ledna 2024 se zákonem stanovená minimální mzda zvýší na 12,41 eur za hodinu.Od té doby se má vždy zvýšit spolu se zákonem stanovenou minimální mzdou a vychází z odměny za 10 hodin týdně. S úpravou minimální mzdy se očekává, že k 1. lednu 2024 vzroste na 527,76 eur. Odsouhlaseno to stále ještě není.
Nejčastější otázky ohledně minijobu (a odpovědi)
VZTAHUJE SE NA MINIJOB ZÁKONNÁ MINIMÁLNÍ MZDA?
Ano, zákonná minimální mzda se vztahuje i na minipracovníky. To znamená, že byste měli dostávat nejméně 12 eur na hodinu (od roku 2023) a tato částka se zvyšuje se zvyšováním minimální mzdy.
Příspěvky na sociální zabezpečení platí výhradně zaměstnavatel a nesmí je strhávat z vašeho platu. Upozorňujeme však, že existuje zvláštnost týkající se příspěvků na důchodové pojištění, která je vysvětlena dále v textu.
Pokud váš měsíční příjem přesáhne mezní hranici výdělku, která v současné době činí 520 eur (od roku 2023), váš pracovní poměr podléhá sociálnímu pojištění a již není považován za minipráci. Tato hranice se nyní vždy odvíjí od příjmu, kterého dosáhnete při 10 hodinách práce týdně za minimální mzdu. Před 30. zářím 2022 byl tento limit statický a snižoval se s každým zvýšením minimální mzdy.
JAK SE KONTROLUJE DODRŽOVÁNÍ PLATBY MINIMÁLNÍ MZDY U MINIJOBU?
Kontrola minimální mzdy u minipráce vyžaduje, aby byla doložena pracovní doba, s výjimkou soukromých domácností. Zaměstnavatelé musí zaznamenávat začátek, délku a konec denní pracovní doby, nebo to musí nechat zaznamenat zaměstnance. Tyto záznamy musí být k dispozici nejpozději do 7 dnů po vykonání práce a měly by být uchovávány po dobu 2 let. Doba přestávek se nemusí zaznamenávat, pouze odpracovaná doba. U osob s mobilní činností (řidiči kurýrních služeb,doručovatelé novin) je povinnost záznamu omezena. Zaznamenávají se pouze odpracované hodiny, nikoli však začátek a konec denní pracovní doby. To bylo kritizováno odbory, protože porušení je obtížně prokazatelné. Doporučuje se kontrolovat a podepisovat záznamy každý týden společně se zaměstnavatelem, aby byl v případě sporů k dispozici jasný důkaz.
MOHU MÍT VÍCE NEŽ JEDEN MINIJOB?
Pokud jde o možnost mít více minijobů, je to možné pro zaměstnance s miniprácí bez zaměstnání podléhajícího příspěvkům na sociální zabezpečení, pokud celkový měsíční příjem nepřesáhne 520 eur. Zaměstnavatelé musí být informováni, pokud je vykonáváno více minijobů.
Pokud všechny minipráce dohromady překročí hranici výdělku 520 eur, začnou všechny podléhat sociálnímu pojištění podobně jako běžné práce. To platí i pro krátkodobá zaměstnání, pokud je překročena hranice 70 pracovních dnů nebo 3 měsíců.
Je důležité si uvědomit, že minipráce s "časovým omezením" a minipráce s "nízkými příjmy" se nesčítají. To znamená, že minipráce s měsíčním příjmem do 520 eur lze kombinovat s druhou miniprácí, která netrvá déle než 3 měsíce nebo 70 dní v kalendářním roce.
POZOR: Pokud již máte běžné zaměstnání, které podléhá odvodům na sociální zabezpečení, můžete mít vedle tohoto zaměstnání pouze JEDNO další minizaměstnání, za které neplatíte odvody na sociální zabezpečení, s výjimkou pojištění v nezaměstnanosti. Každé další minipráce se již připočítává k vašemu hlavnímu zaměstnání, což znamená, že vy i váš zaměstnavatel musíte platit příspěvky na sociální zabezpečení.
ZDRAVOTNÍ, DŮCHODOVÉ A JINÁ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V RÁMCI MINIJOBU:
Vaše práva na sociální zabezpečení závisí na výši příspěvků, které platíte. Minijob je prací pod hranicí zdanitelného a proto pro zaměstnance nejsou odvody na sociální zabezpečení ve většině oblastí sociálního zabezpečení povinné. K důchodovému pojištění platí povinnost minimálního pojištění a je třeba platit malý příspěvek zaměstnance (pokud nepožádáte o výjimku). Zaměstnanci v minijobu nejsou pojištěni v rámci pojištění pro případ nezaměstnanosti a dlouhodobé péče. Mají ale nárok na pokračující výplatu mzdy v případě nemoci a peněžitou pomoc v mateřství.
Váš zaměstnavatel platí paušální příspěvky na sociální zabezpečení a daně na základě vašeho příjmu. Tyto paušální příspěvky se na vás jako na zaměstnance nesmí přenést, tzn. platí je pouze zaměstnavatel a rozhodně ne vy. To by bylo nezákonné a mohlo by to vést k pokutě pro zaměstnavatele.
K pojištěním v rámci minijobu více nahoře v tabulce. (klikněte pro zvětšení) - viz také podrobná tabulka na konci článku.
MOHU MÍT VÍCE NEŽ JEDEN MINIJOB?
Pokud jde o možnost mít více minijobů, je to možné pro zaměstnance s miniprácí bez zaměstnání podléhajícího příspěvkům na sociální zabezpečení, pokud celkový měsíční příjem nepřesáhne 520 eur. Zaměstnavatelé musí být informováni, pokud je vykonáváno více minijobů.
Pokud všechny minipráce dohromady překročí hranici výdělku 520 eur, začnou všechny podléhat sociálnímu pojištění podobně jako běžné práce. To platí i pro krátkodobá zaměstnání, pokud je překročena hranice 70 pracovních dnů nebo 3 měsíců.
Je důležité si uvědomit, že minipráce s "časovým omezením" a minipráce s "nízkými příjmy" se nesčítají. To znamená, že minipráce s měsíčním příjmem do 520 eur lze kombinovat s druhou miniprácí, která netrvá déle než 3 měsíce nebo 70 dní v kalendářním roce.
POZOR: Pokud již máte běžné zaměstnání, které podléhá odvodům na sociální zabezpečení, můžete mít vedle tohoto zaměstnání pouze JEDNO další minizaměstnání, za které neplatíte odvody na sociální zabezpečení, s výjimkou pojištění v nezaměstnanosti. Každé další minipráce se již připočítává k vašemu hlavnímu zaměstnání, což znamená, že vy i váš zaměstnavatel musíte platit příspěvky na sociální zabezpečení.
MINIJOB A ODVOD DANĚ Z PŘÍJMU
Výdělky z minijobu - stejně jako všechny jiné příjmy - všeobecně podléhají zdanění - ALE: u minijobu je to pouze zaměstnavatel, kdo odvádí daně přímo finančnímu úřadu a může si vybrat ze dvou možností zdanění: paušální zdanění ve výši 2 % nebo individuální zdanění příjmů. Volba je na zaměstnavateli, který často volí paušální zdanění. Daně odvádí vždy zaměstnavatel - vám by nemělo být strháváno nic. Eistuje ale i individuální zdanění, které závisí na vaší daňové třídě. V zásadě platí, že b´v minijobu odvádí daně jen zaměstnavatel a vy nemáte žádné jiné povinnosti. V zásadě se mminijob ani neudává do daňového přiznání. A i kdyby jste od zaměstnavatele mněli minijob zdaněn a dostali Lohnsteuerbescheinigung bývá tento výdělěk prakticky bez daně. Pokud tedy z minijobu neodvádíte dabě (což poznáte podle výplatnic), nemusíte nic ohledně daní podnikat.
POZOR: máte-li více minijobů, jejichž celkový výdělek překročí měsíčně 520€ a nebo jste překročili hranici 70 dní v kuse nebo 3 měsíců v roce - jste povinni tyto výdělky (aspoň teoreticky) zdanit - nebo minimálně přiznat v daňovém přiznání.
MÁTE STEJNÁ PRACOVNĚ PRÁVA JAKO ZAMĚSTNANCI S POLOVIČNÍM NEBO PLNÝM ÚVAZKEM?
Minijob je podle pracovního práva pracovním poměrem na částečný úvazek a máte v něm stejná práva jako pracovníci s poměrem na plný úvazek. Máte nárok na placenou dovolenou, nemocenskou, placené státní svátky, ochranu v mateřství, rodičovskou dovolenou, rodičovský příspěvek a zvláštní firemní benefity, jako jsou vánoční příspěvky nebo příspěvky na dovolenou. Pokud vaše společnost poskytuje tyto výhody zaměstnancům na plný úvazek, musí je poměrově vyplácet i zaměstnancům na minijob. I případné uzavřené kolektivní smlouvy se vztahují i na minipracovníky. V případě odmítnutí ze strany zaměstnavatele např. vyplácet vám stejnou hodinovou mzdu nebo stejné příplatky nebo jakémkoli jiném porušení vašich práv se můžete o svá práva soudit (na pracovním soudě v místě sídla zaměstnavatele) a/nebo obrátit se na odborovou organizaci.
Zaměstnavatel vás musí zaměstnávat podle pracovní smlouvy a musí vám pravidelně vyplácet mzdu. Pracovní smlouva pro minijob by měla obsahovat důležité informace, jako je jméno, datum nástupu, mzda, odpracované hodiny, pracovní náplň, výpovědní lhůty a nároky na dovolenou. Zaměstnavatel musí tyto podmínky uvést písemně a předat vám je nejpozději do jednoho měsíce po nástupu do práce. Zaměstnavatel musí váš minijob zaregistrovat u Knappschaft Bahn-See a informovat vás o možnosti vynětí z důchodového pojištění. Musí také vypracovat správné výplatní pásky a zajistit, abyste nepřekročili limit výdělku.
MINIJOB V SOUKROMÝCH DOMÁCNOSTECH
Mezi minipráce v soukromých domácnostech patří služby spojené s domácností, jako je úklid, vaření, zahradnické práce a péče o příbuzné.
Tyto činnosti se často vykonávají denně, ale jen několik hodin týdně. Hranice výdělku v současné době činí 520 eur měsíčně.
Odvody na sociální zabezpečení u minipráce v soukromých domácnostech jsou nižší než u komerční minipráce a skládají se z důchodového pojištění (5 %), zdravotního pojištění (5 %), zákonného úrazového pojištění (1,6 %), průběžného pojištění mzdy (0,9 % pro případ nemoci/léčby, 0,29 % pro případ těhotenství/mateřské dovolené) a případně paušální daně ze mzdy (2 %).
Jakmile si vyděláte více než 520 eur při několika minipracovních poměrech, začnou podléhat sociálnímu pojištění, i když jsou v soukromých domácnostech.
Knappschaft Bahn-See registruje minipracovníky v soukromých domácnostech pro zákonné úrazové pojištění. Protože pro soukromé domácnosti neexistuje samostatný svaz pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, odvádí váš zaměstnavatel příspěvky na úrazové pojištění do Minijobzentrale. Minijobzentrale informuje příslušnou instituci úrazového pojištění. Jste tedy pojištěni během práce a na cestě do práce.
V této tabulce máte ještě jednou a velmi podrobně popsáno, jaká sociální zabezpečení v rámci minijobu platíte, na jaké dávky máte nárok a na jaké ne.
Klikněte pro zvětšení.